Milí farníci, také v naší farnosti jsme začali Synodalní cestu, ke které nás vyzval papež Frantisek:

Cesta synodality je cestou, kterou Bůh očekává od církve třetího tisíciletí.

Papež František 

V husovické farnosti se na podzim 2021 utvořilo 6 skupinek, jejichž členové se setkávali, modlili, přemýšleli, naslouchali si a snažili se zformulovat odpovědi na otázky položené jim jejich přestavenými na výzvu papeže Františka. Spolu s Františkem věříme, že Duch Svatý promlouvá k srdcím těch, kteří Jej prosí a Jemu se snaží naslouchat. Proto se s Vámi chceme podělit, jaké hlasy a závěry týkající se naší farnosti, diecéze, ale i Církve byly ve skupinkách zapsány a odeslány. Věříme, že mohou zaujmout, inspirovat nebo připomínat. 

Vybrali jsme pouze slovně formulované odpovědi, další hodnocení na číselné škále jsou vynechána. Také s ohledem na uchování intimity setkávání skupinek uvádíme pouze čísla skupinek bez konkrétních jmen.

Díky za zájem, otevřenou a tolerantní mysl a i za Vaši modlitbu za započatou synodální cestu ????. 

Skupinka č.	Počet členů	Vybraná otázka / otázky
1	9	10. \”Formace v duchu synodality\”
2	12	4. \”Slavit\”
3	3	5. \”Misijní poslání\”
4	6	5. \”Misijní poslání\”
5	8	10. \”Formace v duchu synodality\”
6	10	6. \”Dialog\”, 5. \”Misijní poslání\”, 8. \”Autorita a spoluúčast\”

Buďme vnímaví k tomu, co uslyšíme v modlitbě a tomu, co říkají druzí. Nabízejme lidem účast na životě Církve, i těm, kteří z nějakých důvodů nemohou ke svátostem. Vysvětlujme s pochopením, zapojme i je třeba nějakým jiným způsobem, aby se cítili plnohodnotnou součástí společenství. Zapojme laiky do vzdělávání (příprav na svátosti apod.), protože kněží už často časově nezvládají. Nebojme se, buďme aktivní, ukazujme církevní společenství jako společenství lásky, nikoliv klub pro ty, co splňují všechny parametry. Když Duch koná i skrze mě, není to má zásluha či vlastnictví. Nemusíme se tedy příliš bát, silní jsme, když jsme slabí.Ochota ke změně, Bůh koná skrze lidi, Není třeba se příliš bát

Slavení jako základní zdroj radosti, slavit účastí na eucharistii, společenstvím, jednotou. Společné slavení je současně možností setkat se i fyzicky s Pánem a tedy i k vlastnímu proměnění, podmínkou je vyjít z vlastní komfortní zóny, být plně soustředěn na přítomnost a účast na liturgii a všech svátostech. Vyjít mezi lidi – pouti a procesí, putování se společnou modlitbou, slavením eucharistie proměnit Zemi. Ve slavení propojovat věřící i nevěřící. Vysvětlovat sympatizujícím nevěřícím symboly a děje během liturgie – jejich významy, objasňovat význam modlitby. Společenství v jednotě, Radost, vyjití

Jsme misionáři ve své rodině – vedeme své blízké k Bohu, přímo nebo svědectvím; v zaměstnání je evangelizace náročnější; jako farnost jsme spíše uzavřenější; rozvinuty jsou ale alfa kurzy, katechizace dětí, další evangelizační aktivity by mohly směrovat na vzdělávání farníků a pastoraci mužů; zodpovědnost za politický život je podporován přiměřeně a s místní samosprávou jsme značně provázaní; osobní překážky pro evangelizaci jsou především nezájem druhých nebo naše introvertní povahamisionáři v rodině, pastorace mužů, vzdělávání farníků

Misijní prožívání víry je přirozeným a nenásilným důsledkem celostně prožívané víry – poznáváme Boha jako svého přítele a chceme toto dobro pro ostatní lidi. Tomuto poslání může sloužit celá škála různých činností, od těch zcela organizovaných až po ty zcela spontánní. Důležitá je zde autenticita žité víry, ta \”funguje\” při předávání. Současně křesťanství není nutně podbízivé a \”populární\” – ukazuje a přináší i Boží blízkost v našich nezdarech a krizích. Ve farnosti: hledat možnosti pro pastoraci mužů – otců rodin (duchovní obnova), misie pro mladé, lidové misie, nabízet i škálu tradičních forem (růženec, adorace, svátosti) – každého může oslovit něco jiného. Zkoumat své srdce a sledovat, kudy vane Duch Svatý, tedy co přináší dobré ovoce – ať již vnější (kvantitativní), nebo alespoň vnitřní pro ty, kteří misie konají.autentičnost osobní víry, naslouchání Duchu Svatému, neplánovat výsledek předem

-respekt ke každému člověku, neboť každý má dary, pokora přijmout je a užívat pro druhé -neschopnost přijímat pomoc druhých-strach z odmítnutí nabídnuté pomoci -udělat něco společně (např. pouť) -touha po společenství živým, aktivním -schopnost vyslovit co člověka dusí, sdílet a chápat -potřeba být spolu -nebát se nesplynout s proudemdávat, přijímat, být spolu

6. Uvnitř farnosti jsou různé aktivity. Pro člověka \”zvenku\” jsme farností spíše uzavřenou, není lehké proniknout a navázat vztahy. Chybí info o aktivitách. Přetíženost kněží. Existující skupinky spíše uzavřené. Potřeba komunikace s nekatolickými křesťany v okolí. Nerezignovat na dialog se světem, ale nevystupovat jako majitelé pravdy. Příklad života. Nabídka modlitby a naslouchání. Uzavřené skupiny laiků, touha po nízkoprahovém společenství pro všechny, po kurzu Alfa.5. Důležitost \”akcí na pomezí\” – i pro nevěřící lidi. Vytvořit otevřenou modlitební nebo diskusní skupinu. Z ankety pro nevěřící vyplynulo, že lidé nic neočekávají od církve. Poukaz na nevlídné a vyhořelé kněze. Ani křesťané neznají obsah své víry.Církev ztratila kredit ve společnosti. Oficiální nekomunikuje srozumitelným jazykem. Evangelium se šíří spíše zespoda.8. Ochota se zapojit více do života farnosti. Péče o staré, osamělé, návštěvy, nákupy, telefony. Iniciovat vznik skupiny pro vzdělávání ve víře. Podporovat příležitosti osobního setkávání seniorů. Péče o lidi odlišné vztahové orientace, dosud \”vyháněni\” z církve. Chybí podpora a pastorace, odborná pomoc pro tyto lidi. Potřeba pastorace rozvedených. Zapojení laiků a žen na všech úrovních. Nedostatečná formace kněží. Nejsou pastýři, ale úředníci.Větší zapojení laiků a žen do farnosti. Formace kněží a vzdělávání ve víře. Pastorace rozvedených a osob jiné vztahové orientace.

Otázka položená kamarádkou ženě, kterou přitahuje víra, ale nemůže přijímat svátost smíření a eucharistie: „Proč tam chodíš, když tě tam nechtějí?“ Svědectví katechumenky: „No, mně pomohlo, když jsem zjistila, že má o mne někdo zájem a že stojí o mou přítomnost. Do Husovic na mše jsem začala chodit pravidelně, protože jsem se necítila jen svědkem nějakého rituálu, ale jeho součástí. A proto jsem také nakonec také zaklepala na dveře fary…“

\”Obraz bohoslužby jako slavnosti, oslavy Krále. Král je Tím, kvůli Komu jsme na slavnosti a Kdo nás sem osobně pozval.\” \”Hosté na slavnosti mají radost jednoho z druhého a z přítomnosti Krále mezi nimi.\” \”Slavnost a cesta ke královu stolu a setkání s Ním má svůj řád a má své místo a průběh. Hosté říkají a dělají totéž, ale jsou svobodní a radují se ze společného.\” \”…není nic horšího než uměle se radující katolík s neupřímným nasládlým úsměvem.\” \”On jediný nás dokáže přijmout a naplnit nás radostí a pokojem. Takto naplněni potom můžeme Boží lásku, pokoj a radost nést do světa.\” \”Potřebujeme rozumět symbolům a být vtaženi do děje.\” \”…lidé jiných názorů nejlépe přesvědčíme, když je vlastně přesvědčovat nebudeme, když jim prostě projevíme lásku a zájem o ně.\” \”Při mši všichni vidíme, slyšíme, děláme to samé, ale přesto vlastní prožívání je velmi osobní (Boží dar).\” \”Slavení mše svaté s bohoslužbou oběti, s přijímáním Těla Kristova, by měl být ten nejintimnější a nejbližší kontakt, jak s Bohem, tak se společenstvím církve, ale obecně i společenstvím lidským… hluboká vnitřní potřeba eucharistie je stejně jako víra dar, nedá se vynutit a potřebuje jisté zrání, snahu, přípravu, které je navíc třeba také stále živit. … také co nejvíc zapojit i ty, kteří k eucharistii z nějakých důvodů chodit nemohou – aby se cítili být součástí společenství, mohli přistoupit k oltáři a nezůstali jen tak „sedět“ v lavici.\” \”On, který stvořil všechno, je ve všem a nade vším, se takto sklání ke mně, malému, nehodnému.\” \”Zde je skutečný pramen naší radosti. Skutečné a trvalé. Ve vědomí, že on naprosto přesně ví, že ve své slabosti budeme vždy dokola padat, ale že On nás může, dokáže, ale především chce pozvedat!\” \”…radovat se celým svým životem, protože patřím Pánu. Takto uvědoměná radost třeba bude zrcadlem Pána pro druhé.\”

Zapalovat může jen ten, kdo sám hoří.

\”Svěřil jsem jim Tvé slovo a svět se postavil proti nim, protože stejně jako já nesplynuli s proudem.\” Jan 17

Najít platformu pro sdílení informací. Vyjít z ulity a nebát se světa. Nové akce pro seznámení lidí.

Ve farnosti Husovice vidíme působení Ducha, který sem vnáší život i ducha synodality – díky živé františkánské komunitě. V tom máme velký dar. Potkáváme se ale také s touhou mnohých mít účast na svátostech a životě církve, ale brání jim životní situace (např. církevně nesezdaní, rozvedení). Nebo potkáváme lidi, jejichž odmítnutí Boha a náboženství se zakládá na evidentním omylu a naivních předsudcích, i když třeba získaných setkáním s nemocnými projevy katolické víry. Kněží (obecně) nemohou mít pro ně dost času nebo mají obavu z porušení pravidel, jejichž vysvětlování a přijetí chce čas a pochopení kontextu. Máme z farnosti zkušenost sdílení Božího pozvání, když se laici podílejí na přípravě ke svátostem a jsme si jisti, že je to dobrá cesta. Rádi bychom dál hledali, jak se setkávat a sdílet zkušenosti života a víry s hledajícími nebo z jiných církví. K tomu vidíme cestu, která je osvědčená: společné akce, výlety, společenství. Výborný formát setkávání ve skupince nabídly instrukce k synodální iniciativě. Kněží s laiky, společenství, setkávání

Farnost žije a vyvíjí se ve vzájemnosti v níž se navzájem motivujeme a ovlivňujeme. Již před mnoha lety byla na základě žádosti mladých rodin zřízena dětská mše. Rachot a řev na těch prvních byl jen  těžko popsatelný, dnes na stejnou mši vodí svoje děti ta mrňata, která tam tehdy společně pobíhala  pokřikovala. Dnes je kostel plný dětí a je tam ticho. Není to již výhradně dětská mše, tehdy tam nikdo jiný než rodiče a ztrápený františkán (nikdo jiný by to nevydržel), nebyl. Dnes je kostel plný všech. Podobně by bylo možné mluvit o spolču mladých, chrámovém sboru, farní radě atd. Je ale pravda, že vyvolaný proces synodálního setkávání je zcela novou a podnětnou inspirací. V naší skupince se  setkal s jednoznačnou podporou a zdá se, že přichází s konkrétními podněty a výstupy.Společná cesta, vzájemná inspirace, sdílení

Danou otázku jsme na synodní skupince neprobírali, dotazník nám přišel až po ukončení skupinky.

Synoda je skutečně nová forma komunikace, i když je farnost jinak živá a vytváří celou řadu náboženských a společenských aktivit. Synoda je především příležitostí pro ty, kteří ještě nemají existující společenství.autentičnost osobní víry, naslouchání Duchu Svatému, neplánovat výsledek předem

Ve farnosti funguje společenství, přátelství. Konají se společné akce (poutě, duchovní obnovy, a velké množství jednotlivých malých společenství přizpůsobené členům těchto společenství, které se pravidelně schází) Konají se pravidelné mše svaté, které jsou nejdůležitějším stmelujícím prvkem. společenství, přátelství, sv. mše

Pojem synodalita je nový, ale existuje komunikace. Kněží usilují o spolupráci, ale stěžují si na přetíženost. Laici ochotní pomoci. Existují skupiny spíše uzavřené, neinformovanost a otevřenost všem. Touha se více setkávat, vzdělávat se ve víře. Chybí pastorace pro osoby s odlišnou vztahovou orientací a rozvedené. Apel o větším zapojení žen.Najít platformu komunikace. Ochota laiků odborně pomoci. Vzdělání a pastorace speciálních skupin.

Jsme vděční za papeže Františka, který potřebu synodálního života církve vidí a uvádí do chodu. Svět a lidé se mění a církev nestojí mimo svět a lidi. Církev jsou lidé, kteří, takoví, jací jsou, slyší svého Pastýře a jdou za Ním. Náš život na Zemi je společným putováním všech lidí, tedy laiků a osob zasvěcených, ale i lidí jiných církví a stejně tak i lidí, kteří církev odmítají. Katolická církev by měla putovat se všemi a pro všechny. Svěřená tajemství a poklady by měla umět vysvětlovat a předávat.málo využívaná cesta, putování se všemi

Tuto otázku jme ve skupině příliš neprobírali

Dosud se nás v diecézi ani v celé katolické církvi nikdo na názor neptal, tak to považujeme za vítanou změnu, doufejme, že povede k něčemu dobrému, k otevřenější komunikaci v budoucnuvítaná změna; cesta k otevřenější komunikaci, doufejme

Synodální aktivitu v diecézi a na úrovni celé církve vlastně neznáme.autentičnost osobní víry, naslouchání Duchu Svatému, neplánovat výsledek předem

– DIECÉZE: Doposud nikdo ze skupinky neměl potřebu řešit nějaký problém na úrovni diecéze, nelze tedy hodnotit. – CELÁ KATOLICKÁ CÍRKEV: Od roku 2015, kdy proběhla synoda o rodině, je vnímán zřetelný chaos v celé katolické církvi.problém, chaos, synoda

Téměř žádná vazba na diecézi. Kromě pastýřských listů neznáme své biskupy. Naše církev je vzdálená lidem, nenašla vhodný jazyk. Ale postava papeže Františka a jeho úsilí o život podle evangelia jsou plné naděje. Především blízkost lidem, rodinám, nemocným, úsilí o dialog mezi národy a politiky. Mlčící diecéze. Dialog se společností a se světem. Zájem o rodiny a lidi na okraji společnosti.

Vnímáme, že někteří, opravdově hledající život s Kristem narazí na překážky k přijímání svátostí, které kontrastují se slovy radostné zvěsti, které se např. jako katechumeni právě otevřeli. Krátká a přijatelná vysvětlení se těžko hledají, proč např. žena hledající celou svou myslí život s Kristem jej nesmí přijímat ve svátosti, nebo proč mladý muž, získaný svou věřící dívkou pro víru, nesmí být pokřtěn a přijímat Krista, když překážkou obou je to, že sdílí domovy s partnery v evidentní lásce a přátelství. Nebo když prvním (a posledním) setkáním s církví je odmítnutí křtu dítěte. Měli bychom mít kapacitu nabízet a vést, být velkorysí, ne odmítat z nedostatku času či z obav. velkorysost, nebát se otevřít,

1.) Využít příležitosti při noci kostelů, kdy přicházejí lidé se zájmem a vysvětlovat jim v krátkosti smysl dění během liturgie, objasňovat význam symbolů a uvést je v krátkosti do liturgie. 2) V pravidelném cyklu cca 10 setkání během roku (každý měsíc mimo prázdnin) vysvětlovat a objasňovat zájemcům z řad věřících farníků i nevěřících význam a smysl slavení svátosti oltářní, liturgii mše svaté a sdílet vzájemné zkušenosti s vnímáním symbolů a modliteb jimiž je mše svatá doprovázena. 3) Pokusit se zorganizovat pravidelně alespoň jednou měsíčně tichou mši bez zpěvů, v níž zaznějí nahlas všechny modlitby které pronáší kněz při přípravě k nejsvětější oběti, tak aby se věřící mohli plně soustředit na význam všech liturgických modliteb a textů.  4) V předsálí na nástěnce vytvořit jednoduchou, názornou, vysvětlující, graficky zpracovanou tabuli, objasňující v bodech smysl a dění při mši svaté pro příchozí z venku, kteří zatím nikdy nebyli na mši a sbírají odvahu k účasti. Současně tamtéž zvát k účasti na alfa kurzech. 5) Významně častěji než dosud pořádat společné pouti se zaměřením na společnou modlitbu a proměňování. 6) Pokusit se transponovat vysoké polohy liturgických zpěvů do obecně přijatelnějších poloh tak aby se mohli zúčastnit všichni – i muži a netrénovaní pěvci. Vrátit na dětské mše zpěvy s kytarousdílet, prožívat, vysvětlovat

Danou otázku jsme na synodní skupince neprobírali, dotazník nám přišel až po ukončení skupinky.

Mít živý vztah k Bohu.autentičnost osobní víry, naslouchání Duchu Svatému, neplánovat výsledek předem

Nejdůležitější úkol pro naši místní církev je pokračovat a jít dál jako doposud a NEBÁT SE, ať se stane cokoliv. Podporovat se navzájem a být vděční a stát za naší františkánskou komunitou, protože to byli právě Františkáni, kteří udělali z naší místní církve rodinu.podpora, odvaha, rodina

Vedení dialogu uvnitř farnosti se všemi, nejen s vybranými jedinci nebo skupinami. Zpřístupnění aktivit farnosti. Spolupráce laiků, angažovanost žen. Nízkoprahové společenství. Vzdělání ve víře. Dialog s odloučenými bratry a společností. Církev v diecézi neznámá, mlčící. Vstoupit mezi lidi, nežít v palácích jako bohatá a odtažitá církev. Otevřenost světu. Akceptovat \”jinakost\” lidí jiné vztahové orientace. Majetek církve ne ke zvýšení lesku, ale pomoci potřebným.

Své postoje vysvětlovat jazykem, který osloví. I nevěřící mají smysl pro tajemství, pro rozlišení dobra a zla a ví, co je láska. Není primárně organizací, která vše ví a pro život lidí má hotové především soubory příkazů a omezení. Putovat a být na cestě, milovat a slyšet lidské potřeby. Bohem ve svátostech ukrytým by neměla šetřit, On ať rozhodne.nebýt jen mravokárcem, slyšet lidské potřeby

Zjednodušit a zpřístupnit možnost jáhenského svěcení pro laiky.služba, laici, nedostatek kněží

Danou otázku jsme na synodní skupince neprobírali, dotazník nám přišel až po ukončení skupinky.

Zachovat věrnost Bohu.autentičnost osobní víry, naslouchání Duchu Svatému, neplánovat výsledek předem

Nechtít se zalíbit všem ! Odvahu vystříhat se kompromisům a snažit se jednat tak jak nás podle evangelia učil Ježíš Kristus .odvaha, odvaha, odvaha

Žít evangelium našeho Pána. Zájem o lidi na všech úrovních. Výchova kněží a biskupů. Chudoba církve. Vztahy vzhledem ke společnosti. Misie a inkulturace, svěcení ženatých mužů pro pomoc v pastoraci, nejen v misiích. Konkrétně žít evangelium. Formace kněží a biskupů. Chudoba a vztahy.

Děkujeme za dary a inspirace, které Pán naší farnosti dává, a chceme být dál jejich součástí. Naším snem je, abychom žili a prožívali, pravdivě a věrohodně radostnou zvěst a pokračovali na cestě k Bohu. Abychom spolu s kněžími uplatňovali své dary v opravdovém a inspirujícím životě z víry. Aby nás Pán chránil před námi samými a Duch Boží učinil z farnosti otevřené místo, kde se všichni bez rozdílu setkávají s Pravdou a smyslem lidského života. Aby hledající a toužící našli přijetí a odpověď.Díky za ni!, pokračujme spolu

Aktivitu, otevřenost, pravdivost, kontemplaciotevřenost, pravdivost, kontemplaci

prohloubení víry, vzdělávání farníků (např. v katechismu, v papežských dokumentech atd., pastorace mužůprohloubení víry, vzdělávání farníků, pastorace mužů

Farnost funguje výborně, ať to tak zůstane.  autentičnost osobní víry, naslouchání Duchu Svatému, neplánovat výsledek předem

Abychom se dál mohli scházet na mších sv. a v našich společenstvích a byly otevřeny kostely za každých okolností pro každého, kdo o to bude stát.scházet na mších sv. a v našich společenstvích

viz výšeFarnost jsou všichni. Platforma pro informovanost o aktivitách. Vzdělání a pastorace speciálních skupin.

Aby žila a nebyla strnulá, zamrzlá v minulých stoletích a nikdy už nebyla karikaturou radosti a lásky. Aby Kristův dar byl srozumitelně otevřen všem lidem. Aby našla slova a cesty být služebnicí a matkou. Aby odpovídala na touhu všech lidí po naplněném životě. Netvářila se, že vše ví a nepůsobila jako policista, muzeum, nedobytný úřad či soudce, spolek rozličně deformovaných. Aby Kristus ve svátostech nebyl udílen za odměnu. Aby byla tvořena těmi, kteří Boha milují a poznali jeho dar, kteří ví, že jsou obdarováváni, pravdu vidí, ale nevlastní ji.

Čistotu, angažovanost, pokoru a oddanou víru v Boha

větší podíl žen na rozhodování

Aby naplnila své poslání dané jí jejím zakladatelem.

Aby byla KATOLICKÁ CÍRKEV jistá a srozumitelná ve svých postojích a vyjádření, aby neuhýbala před většinou světské společnosti z učení našeho Pána Ježíše Krista a aby byla pro ostatní lidi vzorem a laskavým přístavem.

viz výše

Web o synodě 2021 – 2023 (církev.cz)

O co jde? Synoda 2021 – 2023 krok za krokem (církev.cz)

Inspirace/návod jak může synodální skupinka probíhat (text je připraven Arcibiskupstvím Pražským:

https://apha.cz/novinky/navod-na-setkani-synodalni-skupiny/?fbclid=IwAR056XAmiOy1mk14lnbokRV04TIUaLZ7tgayU3q7-ppUr8qKMMy_IECkUms

V Praze proběhla konference pro moderátory Synodálních skupin. Zde je odkaz na video.

https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/211108setkani-koordinatoru-synodalnich-skupinek-v-prazske-arcidiecezi.

Letáček o synodě

[pdf height=\”700px\” title=\”Letáček\”]http://farnost-husovice.cz/wp-content/uploads/2021/11/letak-synoda-na-web.pdf[/pdf]

Témata a otázky pro setkání

[pdf height=\”700px\” title=\”Témata a otázky\”]http://farnost-husovice.cz/wp-content/uploads/2021/11/Témata-a-otázky-pro-setkání-v-pracovních-skupinkách.pdf[/pdf]